Tady nebo tam, před hranicí nebo za ní. Čechy a Němce v dnešní Evropě spojuje spousta témat. „Ve vzduchu” jsou staré otázky, nové výzvy a řešení. Blog Zuzany Lizcové přináší zajímavé momentky ze setkání a dění posledních týdnů.

17.5.2018

Čtvrtek, pravé poledne. Do designové židličky v kavárně Technické knihovny v Dejvicích usedá Petr Mikšíček. S velkým batohem, v trekovkách a zablácených kalhotách vypadá mezi úzkostlivě vystylovanými studentkami, zobajícími bezlepkové koláče, trochu nepatřičně. A vzápětí přiznává, že se tak i cítí. Pražák, který propadl kouzlu Krušných hor. Rekreant naruby, jež jezdí do metropole na víkendy. Právě se vrátil z natáčení ve starodávných hornických šachtách. Odtud to bláto.

Rozkol mezi městem a venkovem, který se v Česku naplno projevil v posledních volbách, nezávislého filmaře, fotografa a spisovatele v poslední době hodně zaměstnává. Zažívá jej na vlastní kůži, promítá se do jeho práce. A má být i jedním z témat, která přijdou na přetřes začátkem června v jeho kadeřnickém salónu. Ano, čtete dobře. V kadeřnickém salónu, v samém centru Prahy.

„Kadeřnice jsou zpovědnice, to funguje dlouhá staletí a bude to fungovat i dál,“ říká Petr Mikšíček. Právě tato myšlenka jej vedla k tomu, že si s kolegy před pár lety otevřel putovní lazebnictví, v němž lidé za účesy neplatí penězi, ale svými příběhy, které se zaznamenávají na kameru. Celá věc se vyzkoušela nejprve u rybníka na Cínovci, pak na festivalu v Königsmühle. O životě v pohraničí sesbírali zajímavější poznatky než z lecjakého dotazníku. A zaznamenali i několik skutečně zajímavých lidských osudů. „Lidé se rozpovídají a mám pocit, že nakonec jsou ty účesy moc rychle hotové,“ lituje Petr Mikšíček.

Kromě příběhů o vztazích mezi Čechy a Němci, práci a životě v Krušnohoří mu utkvěl třeba i mystický zážitek ruského malíře Alexeje, který přijel do Čech poté, co onemocněl leukémií: „Dostal se až do Teplic pod Krušné hory, zjistil, že tam jsou dobré prameny a dál tam maloval. Řekl nám, že s tím přestal před několika lety z toho důvodu, že všechno, co namaloval, se pak stalo. Namaloval uříznutou ruku a měsíc nato si ji nařízl motorovou pilou. Potom namaloval láhev vylitou uprostřed lesa a u toho lebku a týden nato začala prohibice, aféra kolem metanolu, během níž umírali lidé. Pak už se začal bát, že to, co nakreslí, se stane,“ vypráví Mikšíček. „Alexej říkal, že teď maluje už jen akty, těch se nebojí,“ dodává s úsměvem.

Účesy si zákazníci profesionální kadeřnice Kláry Jindrové z Kláštěrce nad Ohří objednávají z předem připraveného menu. Na Cínovci si mohli vybrat například styling s názvem „hraniční pásmo“ (vyholený pruh uprostřed hlavy, vhodný zejména pro pány), foukanou (s odkazem na vichr, který duje na vrcholech Krušných hor) či pečlivě ulízanou frizúru à la kmotr z místního kasina. Pro Prahu Petr Mikšíček plánuje účesy inspirované česko-německými stereotypy a historií (například styling pro odsun), ale třeba i sestřihy ve stylu venkovského burana a městského seladona. Základem je, aby zákazníci k dané věci měli co říct.

„Celé je to hra jako šachy. Uděláte kadeřnické menu, na němž je devět až 15 položek a každé toto políčko je nějaké téma. Dobře zvoleným menu si předvybíráme témata, která chceme pokrýt,“ vysvětluje Mikšíček. Příběhy jsou pro něj důležité, zdaleka ale nepodceňuje ani vizuální stránku věci: „Estetická složka hraje velkou roli. Účesy jsou opravdu krásné a výrazně stylizované. Naše zkušenost je, že zejména dámy jsou smutné, že jej musejí později zrušit. Před kamerou se hodně ukazují, aby to měly zachycené, nutí nás, abychom jim poslali fotky. Jsou překvapení, jak je Klára dobrá kadeřnice,“ dodává s patrnou dávkou hrdosti.

Kdo by rád prodal svůj příběh za nový, originální vzhled, bude mít jedinečnou příležitost v sobotu 2. června na oslavách 20. výročí Česko-německého fondu budoucnosti. „Kdo si bude chtít pohovořit a nechat si udělat pěkný účes, který bude mít myšlenku, ať rozhodně přijde,“ zve Petr Mikšíček. „Účes bude moct ukázat ostatním a ti můžou tipovat, čím specifický a pro jakou je příležitost. Budeme mít hezčí vybavení, více kytiček do vlasů a přírodnin, kterými se účesy budou dát vylepšit,“ slibuje dopředu. Zdá se, že se (nejen) Pražáci mají na co těšit. Na stříhanou!

Zuzana Lizcová je novinářka a analytička. Sbírá zajímavé příběhy, píše a přednáší o mezinárodní politice. Blízko má zejména k Německu a Rakousku. Baví ji nové projekty a lidé, kteří mají ostatním co říct.